charakteristika

Asociace jihočeských výtvarníků (AJV) je profesní sdružením výtvarných umělců se sídlem v Českých Budějovicích, které tvoří jeho umělecké i organizační centrum. Asociace jihočeských výtvarníků vznikla bezprostředně po listopadu 1989 v rámci transformace regionálních poboček bývalého svazu českých výtvarných umělců, aby v nových demokratických podmínkách zastávala a prosazovala ve svém spolkovém životě profesionální zájmy umělců a přispěla tak svou činností k nové organizaci výtvarného života v jižních Čechách.

Asociace sdružuje výtvarné umělce i tvůrčí pracovníky všech oborů výtvarné kultury tj. malíře, grafiky, sochařů i umělců nejrůznějších oblastí užitého umění, včetně dalších osobností teoretického zaměření v moderních oborech. Počet jeho členů a rozlohou oblasti, kterou zahrnuje AJV mezi největšími regionálními profesními spolky, spolupracuje v rámci dohodnuté organizační skupiny Unie výtvarných umělců České republiky jako její řádný smluvní člen.

Asociace jihočeských výtvarníků přijímá své nové členy podle schváleného statutu organizace – tj. zejména na základě hodnocení předloženého souboru prací a hlasování o členství v rámci celé valné hromady. Umožňuje proto vstup do sdružení i těch umělců, kteří žijí i pracují mimo oblast Jihočeského kraje, zahraničním výtvarným umělcům či případně kvalitním umělcům neprofesionálům.

Trvalou a velmi podstatnou snahou uměleckého spolku v jižních Čechách je kromě jiného i úsilí o překonání negativně vžitého pojmu “regionální kultura”. Jeho činnost se vědomě neomezuje pouze na prezentaci umělců v jihočeském regionu, ale směřuje i do zahraničí a usiluje o možnost konfrontace kvalitního českého současného výtvarného umění s špičkovým výtvarným uměním jinde po celém světě.

Aktivní několikletá snaha o překonání různých hranic regionu přinesla již určité výsledky a vyústila do pravidelných vzájemných kontaktů jak s tradičními partnery v sousedním Rakousku a Německu, tak i umělci z nejvzdálenějších zemí. Úspěšné výstavy jihočechů ve Švédsku, francouzských Bretaních, Irsku, Chorvatsku av dalších zemích, které byly následně většinou hostujícími zahraničními umělci u nás, byly nejen významnou výměnou zkušeností, ale významně přispěly k obohacení kulturního života v jihočeské metropoli – v Českých Budějovicích iv dalších městech tohoto regionu.

Asociace jihočeských výtvarníků organizuje velký mezinárodní program moderního výtvarného umění nazvaný INTERSALON AJV , koncipovaný jako pravidelná každoroční konfrontaci tvorby členů Asociace se současnou kvalitou celostátní i zahraniční výtvarné produkce.

doc. PaedDr. Matouš Vondrák, CSc.

Historie organizovaného sdružování výtvarných profesionálů již v Čechách začíná v roce 1922; pokus založit organizaci, společnost, tehdy nevyšel – výtvarníkům chyběla organizační zběhlost. Tři roky trvalo dohadování, hledání koncepce, program – do 24. října 1925 se malíři Otu Matouškovi a architekt Karlu Chocholovi zřídili SJV (Sdružení jihočeských výtvarníků).

Počáteční rozpaky překonaly rychle se rozvíjející tvůrčí i osvětovou činnost; prostory poskytla papírenská firma Arnold a Jihočeské muzeum. SJV vystavovalo, organizovalo výtvarné kurzy, vydávalo grafické tisky a publikace. Do roku 1949 uspořádalo 146 výstav na mnoha místech republiky. Jako vydavatel je SJV podepsáno v tiráži sborníků PRÁCE, Umění jižních Čech; vydalo monografii Julia Bouse a Jana Kojana, monografické soubory Cesty, Pět krajin (Karel Štika), Zborov, Bachmač, Jihočeské postavy (Ota Matoušek); tisklo pohlednice s reprodukcemi výtvarných děl. Udělovalo jihočeské výtvarné ceny.

V roce 1945 dal SJV podnět k založení Domu umění a vybudování Jihočeské galerie na budějovickém náměstí; r. 1947 v budově vznikla stálá výstavní síň SJV.

Po únoru 1948 došlo k likvidaci spolků, byl vytvořen jednotný republikový svaz československých výtvarných umělců. Členové SJV přešli do Krajského střediska SČSVU, k 31. 12. 1950 Sdružení jihočeských výtvarníků oficiálně zaniklo.

Zanikla organizace, lidé zůstali; pod jinou firmou omezeně pracovali dál. Až do okupace v osmašedesátém – Svaz byl normalizačně zrušen a spolehlivými soudruhy založen nový, s jinou strukturou členství. Politická změna v osmdesátém devátém vyvolala u výtvarníků chuť navázat na demokratickou tradici sdružování , oživit společenství vzniklé kdysi ne politickým diktátem, ale potřebou umělců. Jihočeši založili AJV (Asociaci jihočeských výtvarníků); prohlásili se pokračovatelem tradice SJV. V budějovickém Domě umění pravidelně vystavovali práce své i díla evropských kolegů. Během procesu majetkových restitucí byla AJV z Domu umění novým majitelem, radnicí ČB, vypovězena. Vystavovat mohla nadále už jenom tam, kde jí poskytli přístřeší – v Ostravě, Praze, Blatné, v Táboře, v Prachaticích; s výstavou navštívila Německo, Švédsko, Irsko, Francii, Slovensko, Rakousko, Rumunsko…

Tradice SJV členy AJV zavazuje.

Radomír Postl