charakteristika

Asociace jihočeských výtvarníků (AJV) je profesním sdružením výtvarných umělců se sídlem v Českých Budějovicích, které tvoří jeho umělecké i organizační centrum. Asociace jihočeských výtvarníků vznikla bezprostředně po listopadu 1989 transformací oblastní krajské pobočky bývalého svazu českých výtvarných umělců, aby v nových demokratických podmínkách hájila a prosazovala ve svém spolkovém životě profesionální zájmy výtvarníků a přispívala tak svou činností k nové organizaci výtvarného života v jižních Čechách.

Asociace sdružuje výtvarné umělce i tvůrčí pracovníky všech oborů výtvarné kultury tj. malíře, grafiky, sochaře i umělce nejrůznějších oblastí užitého umění, včetně dalších osobností teoretického zaměření v moderních oborech. Počtem svých členů i rozlohou oblasti, kterou zahrnuje patří AJV mezi největší oblastní profesní spolky, kooperující v rámci dohodnutého organizačního seskupení Unie výtvarných umělců České republiky jako její řádný smluvní člen.

Asociace jihočeských výtvarníků přijímá své nové členy na základě schváleného statutu organizace – tj. především na základě hodnocení předloženého souboru prací a hlasováním o členství valnou hromadou. Umožňuje tudíž vstup do sdružení i těm umělcům, kteří žijí i pracují mimo oblast jihočeského regionu, zahraničním výtvarným umělcům případně i kvalitním výtvarníkům neprofesionálům.

Trvalou a velmi podstatnou snahou uměleckého spolku v jižních Čechách je kromě jiného i úsilí o překonání negativně vžitého pojmu „regionální kultura“. Jeho činnost se pak vědomě neomezuje jen na prezentaci umělců jihočeského regionu, ale směřuje i do zahraničí a usiluje o možnost konfrontace kvalitního českého současného výtvarného umění se špičkovým výtvarným uměním jinde ve světě.

Aktivní několikaletá snaha o překonání různých hranic regionu přinesla již určité výsledky a vyústila do pravidelných recipročních kontaktů jak s tradičními partnery v sousedním Rakousku a Německu, tak i s umělci ze vzdálenějších zemí. Úspěšné výstavy jihočechů ve Švédsku, francouzské Bretani, Irsku, Chorvatsku a v dalších zemích následované většinou hostováním zahraničních umělců u nás byly nejen cennou výměnnou zkušeností, ale přispěly významnou měrou i k obohacení kulturního života v jihočeské metropoli – v Českých Budějovicích i v dalších městech tohoto regionu.

Asociace jihočeských výtvarníků organizuje velkou mezinárodní přehlídku moderního výtvarného umění nazvanouINTERSALON AJV, koncipovanou jako pravidelnou každoroční konfrontaci tvorby členů Asociace se soudobou kvalitní celostátní i zahraniční výtvarnou produkcí.

doc. PaedDr. Matouš Vondrák, CSc.

Historie organizovaného sdružování výtvarných profesionálů (ať už tím výrazem rozumíme kvalitu nebo živobytí) jižních Čech začíná rokem 1922; pokus založit organizaci, spolek, tehdy nevyšel – výtvarníkům chyběla organizační zběhlost. Tři roky trvalo dohadování, hledání koncepce, programu – až 24. října 1925 se malíři Otu Matouškovi a architektu Karlu Chocholovi podařilo ustavit SJV (Sdružení jihočeských výtvarníků).

Počáteční rozpaky překonala rychle se rozvíjející tvůrčí i osvětová činnost; prostory poskytla papírenská firma Arnold a Jihočeské muzeum. SJV vystavovalo, organizovalo výtvarné kurzy, vydávalo grafické tisky a publikace. Do roku 1949 uspořádalo 146 výstav na mnoha místech republiky. Jako vydavatel je SJV podepsáno v tiráži sborníků PRÁCE, Umění jižních Čech; vydalo monografii Julia Bouse a Jana Kojana, monografické soubory Cesty, Pět krajin (Karel Štika), Zborov, Bachmač, Jihočeské postavy (Ota Matoušek); tisklo pohlednice s reprodukcemi výtvarných děl. Udělovalo jihočeské výtvarné ceny.

V roce 1945 dalo SJV podnět k založení Domu umění a k vybudování Jihočeské galerie na budějovickém náměstí; r. 1947 v budově vznikla stálá výstavní síň SJV.

Po únoru 1948 došlo k likvidaci spolků, byl utvořen jednotný republikový Svaz československých výtvarných umělců. Členové SJV přešli do Krajského střediska SČSVU, k 31. 12. 1950 Sdružení jihočeských výtvarníků úředně zaniklo.

Zanikla organizace, lidé zůstali; pod jinou firmou omezeně pracovali dál. Až do okupace v osmašedesátém – Svaz byl normalizačně zrušen a spolehlivými soudruhy založen nový, s jinou strukturou členství. Politická změna v osmdesátém devátém vyvolala u výtvarníků chuť navázat na demokratickou tradici sdružování , oživit společenství vzniklé kdysi ne politickým diktátem, ale potřebou umělců. Jihočeši založili AJV (Asociaci jihočeských výtvarníků); prohlásili se pokračovatelem tradice SJV. V budějovickém Domě umění pravidelně vystavovali práce své i díla evropských kolegů. Během procesu majetkových restitucí byla AJV z Domu umění novým majitelem, radnicí ČB, vypovězena. Vystavovat mohla nadále už jenom tam, kde jí poskytli přístřeší – v Ostravě, Praze, Blatné, v Táboře, v Prachaticích; s výstavou navštívila Německo, Švédsko, Irsko, Francii, Slovensko, Rakousko, Rumunsko…

Tradice SJV členy AJV zavazuje.

Radomír Postl